Rozbor nehody MiG-21 dne 22. září 1981 v Brdech

brding

Před 33 lety došlo v Brdech k letecké nehodě stroje MiG-21F v.č. 660402, který náležel k 5. stíhacímu pluku z Plzně - Líní. Toho dne bylo naplánované ostré bombardování ve dvojici na letecké střelnici Jordán-Jince se dvěmi pumami OFAB-100 (tříštivo-trhavá ráže 100 kg) s nastaveným zpožděním 11 sekund a ostrou střelbou kanonem NR-30. [singlepic id=702 w=600 float=none] Z letecké základny Plzeň - Líně odstartovaly celkem tři letouny (2x MiG-21F-13 a 1x MiG-21MF) směr Hořovice a pak na "beton" (letište pod Hejlákem). Počasí odpovídalo normálním povětrnostním podmínkám ve dne: méně než z poloviny pokrytost, spodní základna vysoko, skoro 7 km a dohlednost výborná. Standardní nalétávání do úrovně terčů probíhalo po trati Hejlák - Jordán s následným odvalem doleva na okruh střelnice. U rychlých letounů (MiG-21, Su-22 atd.) dohlížel a vyhodnocoval střelby řídící létání/bombardování (ŘL) z pozorovatelny na Hejláku, zatímco u pomalejších letounů (L-39, L-159 atd.) se ŘL nacházel u bunkru na Houpáku. Jednadvacítky tedy obvykle přelétávaly přes hlavu ŘL po přímce do prostoru terčů. [singlepic id=701 w=200 float=right] V tomto případě ale trojice strojů letěla po paralelní přímce posunuté o cca 500 m napravo s kurzem 210° a rychlostí okolo 700 km/h ve výšce 250-300 m. Na pozici vedoucího byl pilot 1. třídy pplk. Švejda (nalétáno 2.793 hodin), na pravém křídle byl jako vedený npor. Herzig a cca 1 km za nimi s MiG-21MF pilot Vakula. Po prolétnutí úrovně terčů začal pplk. Švejda stoupat zatáčkou doleva, kdy po náklonu 10° došlo pod levým křídlem k samovolné explozi pumy. Letoun se stal okamžitě neovladatelným, začal energicky rotovat okolo podélné osy a klesat. Pilot se správně rozhodl katapultovat (bez odhození krytu kokpitu), což mu zachránilo život, a přistál 200 m od trosek své jednadvacítky. Jako zázrakem neutrpěl žádná zranění, měl pouze pořezané dlaně od padákových šňůr. Stroj dopadl na záda s přídí směřující proti směru příletu, většina trosek se nacházela na ploše 33 x 12 m. Místo dopadu je 6 km jihovýchodně od Strašic pod vrchem Hlava směrem k cestě Aliance. Druhá puma OFAB-100 údajně dopadla mezi potok Rezerva a cestu Aliance SV od Němých (nepotvrzeno). [singlepic id=700 w=600 float=none] Když se vrátíme k samotné katapultáži, tak je potřeba upozornit, že MiG-21F byl vybaven vystřelovacím sedadlem SK-1, které rozhodně nemělo parametry 0-0 (nulová výška a nulová rychlost) jako sedadla u modernějších strojů. SK-1 umožňovalo "bezpečné" opuštění kokpitu až od výšky 110 m při horizontálním přímočarém letu. Překryt kokpitu se odklápěl na zemi celý směrem dopředu a běhěm katapultáže se mohl použít jako "štít" před pilotem. Představíte-li si u této nehody otáčení letounu kolem podélné osy v malé výšce s limity sedadla SK-1, tak bylo velkým štěstím, že se pilot stihl vystřelil ve správný okamžik a ještě v dostatečné výšce, tzn. ne hlavou nebo bokem k zemi, opravdu neskutečné štěstí... Jak sám uvádí - padák se otevřel jen pár metrů nad zemí. [singlepic id=707 w=144 float=right] Vlivem šoku během této události se pplk. Švejda ne úplně správně rozhodl odejít z místa dopadu (směrem k cestě Pramenské) a nezanechat na místě žádnou zprávu (neměl tužku). Hledající kolegové a hasiči tak nevěděli zda pád přežil či nikoliv. Dále se ze zvědavosti přiblížil k troskám a až pak si uvědomil, že ho vybuchující části mohly zranit, nicméně podobně by se zřejmě zachoval snad každý, člověk je jednoduše od přírody tvor zvědavý. U cesty potkal pracovníka VLS (p. Bejček s loveckým hostem), pomocí kterých podal zprávu na letiště a pak byl dopraven motocyklem na betonovou plochu v prostoru střelnice. Tam ho prohlédl lékař z přistaveného vrtulníku a následně byl transportován na domovskou základnu Plzeň - Líně. [singlepic id=703 w=144 float=right] Vedený pilot npor. Herzig byl výbuchem oslněn, začal stoupat a všiml si, že má rozpraskané a neprůhledné čelní pancéřové sklo (MiG-21F v.č. 660505). Po úspěšném přistání na domovské základně bylo zjištěno poškození náběžné hrany křídla, krytu hřebenu trupu, antény SRO, prostoru palivové nádrže a olámání lopatek kompresoru. Kdyby se nenacházel ve formaci na pravém křídle, tak by jeho stroj pravděpodobně dopadl daleko hůře - tím že došlo k výbuchu pumy na levé straně, tak trup vedoucího letounu absorboval většinu energie včetně střepin. Hlavní příčinou výbuchu pumy bylo nežádoucí odjištění zapalovače AV-1D/U nárazem cizího předmětu (pták, kámen od podvozku apod.) do zajišťovacích drátů UVP-IS s následným uvedením odjišťovače MDV-5 do činnosti. Jako protiopatření bylo navrženo nahradit pumy novým zapalovačem LZEH-2 a během letů s ostrými pumami volit tratě mimo obydlené prostory. Velké poděkování za ochotu a pátrání v soukromém archivu patří Ing. Lančimu, dále panu Herzigovi za vylíčení vzpomínek a VLS Strašice za nahlédnutí do tamní kroniky. Více fotografií naleznete ve fotogalerii věnované LN v Brdech: Při prohlížení používejte šipky na klávesnici (doleva, doprava). [nggallery id=32 images=10]
Tento článek je archivní a pochází z webu o brdingu. Není již nijak upravován.
Vaše reakce na Rozbor nehody MiG-21 dne 22. září 1981 v Brdech

Napsat komentář

22.09.2014 napsal komentář paw [1]
Jste dobrý, že jste našli místo dopadu. Několikrát jsem se tam porozhlížel, ale vždycky bezvýsledně (intuitivně jsem hledal něco takového jako jsou bohatě rozhozené zbytky po MiG-19 nad Borskou, zde to ale vypadá na kvalitnější úklid).
23.09.2014 napsal komentář Hanz [2]
Zdravím,

místo dopadu na fotografii je přibližné a nic už se na něm nenalézá. Po nehodě byly trosky velmi důkladně sbírány a údajně i "odbagrovány". Pár úlomků lze najít jen v okolí výbuchu pumy.

Hanz
23.09.2014 napsal komentář Námořník [3]
Hezká práce, blahopřeji! Kousek z toho MiGu mám (asi z té fáze, kdy se rozpadal ve vzduchu), ale na samotné místo dopadu jsem ještě nenarazil...
24.09.2014 napsal komentář Lezec [4]
Je zajímavé,že jsme od tří pamětníků dostali celkem dvě rozdílné lokace havárie letounu.Obě jsou od sebe vzdálené cca 100 metrů. Na té druhé (vyfotografované) se ale shodli dva ze tří a samotné místo dopadu je v těsné blízkosti, v hustě zarostlém a v době naší návštěvy silně podmáčeném porostu. Údajně se zde již nic nalézt nedá, což (zatím) můžeme potvrdit- při prvním ohledávání okolí dopadu jsme nenašli jediný fragment letadla. Je ale možné, že se na místo ještě před zimou vrátíme a pokusíme se hledat důkladněji. Jak již psal Hanz, úlomky lze bez problémů nalézt pod místem exploze pumy.
25.09.2014 napsal komentář Bob [5]
Z letecké základny Plzeň Líně odstartovaly .....


Tato základna neexistovala. Bylo jen letiště Dobřany.
25.09.2014 napsal komentář Hanz [6]
Máte pravdu Bobe, opraveno.

Děkuji
25.09.2014 napsal komentář Hanz [7]
Děkuji za kladnou odezvu.
28.09.2014 napsal komentář Pilot [8]
Zdravím, mohl by někdo upřesnit místo dopadu letounu? Například pomocí GPS souřadnic.. alespoň přibližné místo.
28.09.2014 napsal komentář Pilot [9]
jinak můžu doplnit informace o letounech:
-
havarovaný letoun:
Mig 21F ... T číslo 0402
Sériové číslo: 660402
Číslo Motoru: G53937006
Předání útvaru: 20.6. 1966
nálet 953 hodin
-
poškozený letoun:
Mig 21F T číslo 0505
Sériové číslo: 660505
Číslo motoru: G54937057
Poškozen v letech (1981) a 1988
nálet 1615 hodin
28.09.2014 napsal komentář Hanz [10]
Děkuji za doplňující informace, více v emailu.
07.10.2014 napsal komentář Mirek [11]
Nevím, kde vzal Bob informace, že letecká základna Líně neexistovala. Nepopírám, že se letiště někdy nazývalo i letištěm Dobřany, ale drtivá většina dokumentů hovoří o letišti Plzeň-Líně, nebo Letiště Líně. Od postavení letiště tam sídlili vojenské útvary Líně. Nikdy tam nebyl letecký útvar Dobřany. A od roku 1995 to byla letecká základna Líně. V Dobřanech byli pozemáci. Nevím kdo je Bob, ale podle mě se mýlí. A Hanz mu na to skočil.
07.10.2014 napsal komentář Hanz [12]
Hanz se domnívá, že tyto informace našel Bob na webu valka.cz a proto mu důvěřoval i když se sám s tímto označením doposud nesetkal. Citace z valka.cz: "Navzdory masivnímu používání názvu letiště "Líně", bylo letiště v oficiálních dokumentech MNO VL a VLaPVOS označováno: Dobřany. Až v šedesátých létech minulého století se "uchytil" název Líně a ten přetrval až do konce používání armádou."
-
Vrátil jsem název zpět na známější a používanější označení Plzeň - Líně a tímto děkuji za korekci.
21.05.2017 napsal komentář Jaro [13]
... neviem prečo, ale dnes som začal googliť po MIG 21F 0505, ktorého som bol technikom v rokoch 1984/85 ... a našiel som ho v súvislosti s touto tragédiou ... a pokiaľ viem, slúžil som na letisku Plzeň-Líně ...
Poslední komentář
24.12.2019 napsal komentář Martin… [14]
Zde dalších pár informací: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/490/