Byl jednou jeden mlýn...

brding

Klabavka, Padrťský potok, Černý potok, pro neznalé možná jména několika vodních toků, ale opak je pravdou. Všechna tato pojmenování pochopitelně patří jen jednomu brdskému potoku a to potoku Padrťskému ( zůstanu u tohoto jména, protože si myslím, že pro všechny místní je tento název asi nejpřirozenější ). Padrťský potok vzniká soutokem několika menších vodotečí pramenících na západním svahu vrchu Praha a severovýchodním svahu kóty Břízkovec. Část jeho toku pak napájí Padrťské rybníky a část je meliorací svedena pod hráz Dolejšího Padrťského rybníka. A právě vznikem těchto rybníků ( někdy po roce 1550 je nechal vybudovat F. Gryspek z Gryspachu ) započalo období intenzivnějšího využívání energie tekoucí vody Padrťského potoka.
IMG_0199
V průběhu několika staletí bylo postupně na jeho březích postaveno nejprve několik železných hutí, později hamrů, pil a nakonec i mlýnů. Značná část těchto staveb však v minulosti zmizela téměř beze stopy z povrchu zemského a jen malou část lze ještě dnes v terénu s obtížemi vystopovat. Existují však i vyjímky, které po dlouhá staletí odolávaly nástrahám ekonomickým, politickým či přírodním a navzdory nepřízni osudu stále v těsné blízkosti Padrťského potoka stojí. Jednou z těch vzácných vyjímek je i mlýn, který můžeme nalézt ve strašické části zvané Huť. Jmenuje se Hájkův mlýn
IMG_9896

IMG_9860

IMG_9859

IMG_9843
Dlouhou dobu jsem okolo tohoto stavení se zaujetím chodil a představoval si, co asi tyhle staleté budovy v sobě ukrývají, vždyť historie z těchto prastarých zdí na první pohled přímo " čiší ". Až mi to jednoho dne nedalo a při jedné cestě do Brd jsem se zde zastavil a zazvonil, trochu nervózně očekávajíc, co se bude dít. Po chvilce mi přišla otevřít paní Hájková, já se představil a trochu nesměle jsem jí požádal, zda - li by nebyla ochotná mi umožnit prohlídku jejich mlýna. Byl jsem připraven i na případné odmítnutí, ale paní Hájková ani na okamžik nezaváhala a velice ochotně mi prohlídku celého mlýna nabídla, navíc přidala i několik zajímavých informací z historie tohoto objektu. Hájkův mlýn, tak jak ho známe dnes, u Padrťského potoka nestával od nepaměti, jeho předchůdcem býval kdysi hamr, který zde byl s největší pravděpodobností postaven již v roce 1700. Za důkaz o jeho vzniku by se mohl brát jeden z kamenů v podezdívce hlavní budovy současného mlýna, na něm je vytesán právě letopočet 1700. Trochu záhadně ale působí jeho umístění, je totiž do zdi vsazen obráceně. Jedna z možností je, že kámen byl do základů takto osazen již při budování hamru, druhá možnost je, že se kámen vsadil obráceně při některé z jeho rekonstrukcí. Z jakého důvodu tak jeho stavitelé tenkrát učinili, dnes už pravděpodobně nikdo nezjistí. K přestavbě hamru na mlýn došlo pravděpodobně někdy mezi roky 1860 a 1870. Přibližně o třicet let později nechal mlynář Hájek postavit přilehlou stodolu, seník a pilu a v roce 1898 byl dokončen obytný dům č.p. 253, který stojí v těsné blízkosti cesty. Do tohoto domu se následně mlynářova rodina přestěhovala a opustila původní malý byt v budově mlýně, který byl později přestaven na pekárnu. K další modernizaci pak došlo v letech 1910 až 1920. Rozkvět a prosperitu však střídaly u krušnější časy.  Jedna z největších tragedií postihla Hájkův mlýn v říjnu roku 1939. Tehdy neopatrností jednoho zaměstnance, který vysypal horký popel do jedné z dřevěných kádí, vznikl požár budovy mlýna. Požár byl naštěstí včas uhašen a nestihl se tak rozšířit na vedlejší budovy. Při následných opravách dostal areál mlýna podobu, kterou můžeme vidět i dnes.
IMG_9929

IMG_9903

IMG_9927

IMG_9854
Politické změny v roce 1948 přinesly mimo jiné i konec soukromého vlastnictví a zapříčinily, že v roce 1950 byl mlýn rodině Hájků zabaven. Mlynář Hájek sice mohl i nadále zůstat ve svém mlýně jako zaměstnanec národního podniku ( Západočeské mlýny a pekárny n.p. ) a dostával nájemné, ale bylo mu znemožněno jakékoliv nakládání se svým majetkem. O několik let později, přesněji v roce 1953, Západočeské mlýny a pekárny n.p. ukončují smlouvu o pronájmu a provoz mlýna definitivně zastavují. V tradici Hájkovic mlýna pak dál pokračuje jen malá pekárna v přízemí budovy, která byla v provozu až do poloviny 70. let minulého století. Restitucí po roce 1989 se dožili pouze děti manželů Hájkových, mlýn jim byl navrácen, ale k obnově jeho provozu již nikdy nedošlo. A jak tedy vypadá Hájkův mlýn v současnosti? Asi nejzachovalejší je prostor samotné mlýnice v prvním patře, kde všechna technologická zařízení stojí tak, jak byla v 50. letech minulého století opuštěna. Jen nánosy prachu a všudypřítomné pavučiny poukazují na to, že všechny tyto stroje jsou již 60 let mimo provoz. Šrotovník, loupačka, vysévače, dopravníky, rozličné řemenice nebo síta na prosévání mouky, vážnice a další, to všechno zde působí velmi impozantně. A tak mě při procházení napadlo jediné, když už nedošlo k obnově původní funkce mlýna, je škoda, že se majitelé nepokusili alespoň o to, aby z Hájkova mlýna nevzniklo např. muzeum. To, co je totiž k vidění uvnitř, je poměrně unikátní.
IMG_1628
A na závěr bych velice rád poděkoval paní Bohumile Hájkové za její ochotu, laskavost a trpělivost s jakou snášela mojí " exkurzi " po jejich mlýně. info : paní B. Hájková, Ing. V. Jiřička - Klapající minulost, Baron 2011
Tento článek je archivní a pochází z webu o brdingu. Není již nijak upravován.
Vaše reakce na Byl jednou jeden mlýn...

Napsat komentář

01.08.2014 napsal komentář Zdeněk… [1]
Zajímavé a kde že ten mlýn stojí ?
02.08.2014 napsal komentář Lezec [2]
Hájkův mlýn stojí ve Strašicích v části zvané Huť.
15.09.2014 napsal komentář Karel [3]
Moc pěkný článek.
Měl bych další možnost jak se tam vzal ten kámen. V dřívějších dobách, teda pokud vím, se kameny na stavbu, stejně jako dnes cihly, obvykle "recyklovaly". To znamená, že kámen samotný vůbec nemusí pocházet původně z této budovy. Případně do mlýna byl dosazen z původního hamru. Ale to by přestavba musela být opravdu masivní. Letopočty se většinou tesaly nade dveře a i tento kámen, pokud by se otočil, tak tvarově odpovídá vršku nějakých klenutých dveří.
17.09.2014 napsal komentář Lezec [4]
S tím obráceným kamenem nad vchodem mě to už taky napadlo. V okolí jich je možné vidět několik, např.tvarově téměř totožný je vsazený nad vchodem do hamru v Dobřívě a několik jich je i na starých rokycanských domech. Jen mi trochu zaráží, že ty ostatní letopočty jsou do kamene tesané, ale tenhle mi připadá že je vyfrézovaný. Každopádně se asi bude jednat o kámen z původního hamru, který sem někdo vsadil při výstavbě nebo pozdější rekonstrukci mlýna, vzhledem k tomu letopočtu.
Poslední komentář
22.09.2014 napsal komentář Karel [5]
Souhlasím, ten letopočet rozhodně není tesaný. Podle té fotky mi přijde, že je nějakou "raznicí" vyražen do ještě vlhké omítky, ale podle fotky si netroufám soudit...